|
|
Využití vybraných komponentů rostlinného původu ve výživě ryb
Zugárková, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literární rešerše o využití vybraných rostlinných komponentů ve výživě ryb. Dále byla zpracována i problematika z oblasti chovu a výživy ryb, nutričních požadavků na živiny a úpravy krmiv. V práci byla vy-pracována metodika krmného testu. Pro krmný test bude použita šupinatá a lysá forma kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a ryby budou krmeny vybranými druhy obilovin - krmná pšenice a pšenice nízkofytátová, krmný ječmen a bezpluchý ječmen. Obiloviny budou zpracovány do granulí pro lepší příjem a využití krmiva. Pokus bude zahájen v květnu 2016 na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně v recirkulačním systému v teplé akvarijní místnosti. Cílem testu bude zhodnotit produkční účinnost použitých obilovin včetně jejich vlivu na chemické složení tkání a vybrané parametry vnitřního prostředí ryb. Výběr testovaných odrůd vycházel z poznatků o sní-žení zatížení rybničního prostředí fosforem. Rostlinná krmiva při přikrmování kapra tvoří nejnákladnější položku v chovu, proto je snaha o hledání ekonomicky a výživově výhodných krmiv.
|
|
|
Cirkulární a dlouhodobě udržitelná výživa ryb
ROY, Koushik
Živiny vstupující do ryb krmivem jsou rybami vyloučeny jako odpadní produkty, nicméně, pokud jsou živiny integrovány do rostlin a tok živin je uzavřen (cirkuluje), pak lze odpadní produkty ryb pokládat za zdroj živin, nikoli za odpad. Zda jsou živiny pro ryby (tj. pro jejich výživu) nebo pocházejí z ryb (tj. vylučování) závisí převážně na interakcích managementu akvakultury, fyziologii ryb a prostředí, kde jsou ryby chovány. Použití krmiv produkovaných v souladu s cirkularitou nebo začlenění druhů, které nejsou společností akceptovány jako zdroje potravy/živin, jsou pravděpodobně budoucí zdroje výživy buď pro člověka (potraviny), nebo pro hospodářská zvířata (krmivo). Nicméně, u zmíněných možností se lze setkat s problémy. Na jednu stranu nemusí být známé či dostupné živinové nároky pěstované "potraviny", na stranu druhou nutriční hodnota "krmiva" nemusí být plně optimální. Úplná integrace krmiva a potravin pod deštník "cirkularity" by tedy přinesla úplně nové výzvy. Management krmení či zajišťování výživy v akvakultuře má vliv na neutralizaci živinové stopy a dosažení udržitelné produkce. Nicméně, živinová stopa managementu krmení v polointenzivním rybničním chovu ryb je minimální ve srovnání s mnohonásobně vyšší kladnou hodnotou ekosystémových služeb, které právě rybniční ekosystémy přinášejí. Udržitelná produkce by se proto měla v budoucnu zaměřit spíše na fungování ekosystému samotného, než slepě omezovat intenzitu produkce a předpokládat, že takové rozhodnutí by mělo významný pozitivní vliv na udržitelnost životního prostředí. Aplikace znalostí o výživě a vylučování ryb přináší možnost manipulace systému in vivo k dosažení maximální účinnosti zadržování živin a minimálních ztrát in situ. Pokud jsou výše zmíněné znalosti aplikovány v souladu se současnými ekologickými principy ve venkovním polointenzivním chovu ryb, budoucí adaptační strategie mohou být formulovány tak, aby bylo dosaženo lepší účinnosti využívání zdrojů (resource use efficiency). Celý systém (in vivo a in situ nutrients pool), fungující jak jednotlivě, tak synchronizovaně, musí být vizualizován jako jedna jednotka. Takový synchronizační mechanismus by měla být v budoucnu cílený při jakékoliv biomanipulaci (např. manipulace toku živin). Aplikace výživy ryb (a jejich vylučování) může mít mnohdy mnohem větší dosah. Znalost stravitelnosti různých živin širokého spektra ingrediencí krmiv a nutriční požadavky konkrétního druhu ryby můžou pomoci při hledání lepšího zdroje živin, než je původní konvenční, který se většinou neslučuje se zásadami cirkularity a udržitelnosti. Znalosti procesů transformace živin organismem (stravitelnost, metabolické ztráty), retenční limity živin nebo jejich limity ztrátové, dopady na růst ryb, vylučování ryb a forma ve které jsou odpadní produkty vyloučeny (suspendované versus rozpuštěné) můžou dále přispět k přesnější a efektivnější recyklaci a opětovnému využití živin (například v cirkulárním systému jako je akvaponie). V in vivo systému ryb lze navrhnout krmivo (přístupem tzv. na míru), jehož transformací v organismu lze dosáhnout úrovně živin, která by v in situ systému odpovídala živinovým nárokům rostlin nebo bakterií.
|
|
|
Vliv produktů ze zpracování konopí ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Palíšek, Ondřej
Cílem této studie bylo porovnat vliv krmných směsí s rozdílným podílem konopných produktů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Byl testován přídavek konopných výlisků do krmiva. Krmný test byl realizován v termínu 21.9 2016 - 21.11 2016 v recirkulačním zařízení tvořeném 10 nádržemi o objemu 200 l napojených na biofiltr. V průběhu pokusu byla prováděna kontrolní vážení obsádky a byly zaznamenávány jednotlivé hydrochemické a fyzikální parametry v nádržích. Rybám bylo předkládáno krmivo s množstvím 5 %, 10 % a 15 % výlisků. Ryby průměrně přirostly z kusové hmotnosti 35,37 g na hmotnost 57,24 g. Nejlepšího krmného koeficientu, specifické rychlosti růstu a poměru těchto dvou hodnot dosáhly ryby krmené směsí č. 2 s 10 % podílem konopných výlisků (FCR 3,14, SGR 0,83 %, FCR/SGR 3,96). Nebyl prokázán statisticky významný vliv krmiva na obsah bílkovin, tuků a n-3 mastných kyselin ve svalovině kapra.
|
|
|
Využití komponentů a krmiv rostlinného původu ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.).
Kudláček, Josef
Cílem této práce bylo porovnat vliv krmných směsí s podílem vybraných rostlinných komponentů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Celkem byly provedeny dva krmné testy v recirkulačním zařízení s biofiltrem v nádržích o objemu 160 l. Testy probíhaly ve dvou opakování a trvaly 64-65 dní. Rybám bylo krmivo předkládáno ve 2 % hmotnosti obsádky. V prvním testu bylo zvoleno 6 variant krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem hrachu 15 %, sóji 15 %, lupiny 15 %, 30 %, 45 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Výsledný efekt všech krmiv byl podobný. Krmivo sója 15 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,47, SGR 0,71 %.d-1, RGR 50,14 %) Krmiva s podílem lupiny vykazovala horší produkční hodnoty oproti kontrole. Z ekonomického hlediska bylo nejlepší krmení lupina 45 % (FCR 2,67, SGR 0,66 %.d-1, RGR 46,64 %). V druhém testu byly zvoleny 4 varianty krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem lupiny 20 %, 45 %, 70 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Krmivo lupina 45 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,23, SGR 0,79 %.d-1, RGR 56,75 %) v těsném sledu krmivem lupinou 70 % (FCR 2,24, SGR 0,78 %.d-1, RGR 56,91 %). Krmiva s obsahem lupiny dosáhla lepších produkčních a ekonomických ukazatelů v porovnání s kontrolou.
|
|
|
Přehled krmných organismů pro ryby
MILLEROVÁ, Adéla
Krmné organismy jsou významnou součástí potravy ryb, využívají se nejen při odkrmu rybího plůdku, ale i jako doplňkové krmivo dospělých ryb. Přídavek živočišných a rostlinných složek do potravy ryb má prokázané účinky na jejich růst, rozmnožování, kondici a intenzitu zbarvení. Mezi krmné organismy využívané v akvaristice patří zástupci prvoků (Protozoa), vířníků (Rotifera), korýšů (Crustacea), hlístic (Nematoda), máloštětinatců (Oligochaeta), měkkýšů (Mollusca) a hmyzu (Insecta). Specifickou skupinou krmných organismů jsou řasy a sinice, které se uplatňují nejen jako doplňkové krmivo akvarijních ryb, ale i jako krmivo pro některé krmné organismy (např. pro vířníky, perloočky a klanonožce). Jednotlivé kapitoly obsahují vždy využití dané skupiny organismů v akvaristice, základní charakteristiku (velikost, výskyt, popř. rozmnožování), chov v domácích podmínkách (včetně seznamu potřebných věcí, výhod, nevýhod a finanční náročnosti chovu), způsob získávání a uchování daného druhu potravy.
|
|
|
Využití vybraných komponentů rostlinného původu ve výživě ryb
Zugárková, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literární rešerše o využití vybraných rostlinných komponentů ve výživě ryb. Dále byla zpracována i problematika z oblasti chovu a výživy ryb, nutričních požadavků na živiny a úpravy krmiv. V práci byla vy-pracována metodika krmného testu. Pro krmný test bude použita šupinatá a lysá forma kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a ryby budou krmeny vybranými druhy obilovin - krmná pšenice a pšenice nízkofytátová, krmný ječmen a bezpluchý ječmen. Obiloviny budou zpracovány do granulí pro lepší příjem a využití krmiva. Pokus bude zahájen v květnu 2016 na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně v recirkulačním systému v teplé akvarijní místnosti. Cílem testu bude zhodnotit produkční účinnost použitých obilovin včetně jejich vlivu na chemické složení tkání a vybrané parametry vnitřního prostředí ryb. Výběr testovaných odrůd vycházel z poznatků o sní-žení zatížení rybničního prostředí fosforem. Rostlinná krmiva při přikrmování kapra tvoří nejnákladnější položku v chovu, proto je snaha o hledání ekonomicky a výživově výhodných krmiv.
|
|
|
Vliv zvolené strategie na efekt počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách
Dostál, Jan
V diplomové práci jsou shrnuty poznatky z oblasti počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus), které jsou v současnosti k dispozici. Dále jsou uvedeny výsledky experimentálního odchovu, který se uskutečnil v roce 2014, a sestával z dvou částí. V první části byl ověřován vliv rychlosti výměny vody ve žlabech na změnu hydrochemických parametrů. Pro pokus byly sestaveny tři varianty ve dvou opakováních. Pro každou variantu byly nastaveny jiné průtokové poměry. Objem vody ve žlabech byl nastaven na 100 litrů a počet ryb byl 150 ks/žlab. Výměna vody u první varianty byla 1/3 objemu za hodinu, u druhé varianty 2/3 objemu za hodinu a u třetí varianty 3/3 objemu za hodinu. Každý den byl měřen obsah kyslíku, teplota vody a pH a byly odebírány vzorky pro laboratorní analýzu. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu. V žádném parametru nebyl zjištěn mezi variantami významný statistický rozdíl, takto nastavené průtokové poměry tedy neměly vliv na změnu hydrochemických parametrů u jednotlivých variant. V druhé části experimentu byl proveden krmný test, v němž byl srovnáván vliv tří odlišných krmných směsí na vývoj růstových parametrů ryb. Byly zachovány stejné podmínky odchovného prostředí, ale hustota obsádky byla zredukována na 50 ks/žlab a byla nastavena jednotná výměna vody 3/3 objemu ve žlabu za hodinu. První variantě bylo předkládáno krmivo Aller Bronze 2 mm, druhé variantě Aller Silver 2 mm a třetí variantě BioMar Inicio 918 2 mm. Na počátku experimentu dosahovaly ryby průměrné kusové hmotnosti 29,00 g a FWC 0,44 u první varianty, u druhé varianty hmotnosti 29,70 g a FWC 0,43 a u třetí varianty hmotnosti 29,31 g a FWC 0,41. Na konci pokusu dosáhly sledované parametry ryb následujících hodnot: u první varianty byla průměrná kusová hmotnost 37,99 g, FWC 0,41, SWGR 0,90 %.d-1, FCR 2,12 kg.kg-1 a PER 1,01; u druhé varianty byla průměrná kusová hmotnost 40,38 g, FWC 0,41, SWGR 1,02 %.d-1, FCR 1,82 kg.kg-1 a PER 1,18; u třetí varianty byla průměrná kusová hmotnost 43,51 g, FWC 0,40, SWGR 1,44 %.d-1, FCR 1,44 kg.kg-1 a PER 1,46.
|
|
|
Testování produkční účinnosti odchovu tržního keříčkovce červenolemého (\kur{Clarias gariepinus}) pomocí specializovaných krmiv s náhražkou rybí moučky v poloprovozních podmínkách RAS
HOUDA, Ondřej
V bakalářské práci byla posuzována produkční účinnost třech druhů krmiv s částečnou náhražkou rybí moučky určených k intenzivnímu chovu "sumců" u keříčkovce červenolemého v poloprovozních podmínkách RAS. Byla využita krmiva holandské firmy Coppens (CATCO SELECT - 13EF, CATCO GROWER - 12EF) a krmivo maďarské firmy Haltáp. Jednotlivá krmiva se odlišovala zejména v obsahu tuku a v obsahu a původu bílkovinné složky. Teplota v průběhu celého experimentu byla 24,5 ? 0,95 °C (průměr ? S.D.), pH bylo 7,2 ? 0,34 a obsah rozpuštěného kyslíku byl 2,4 ? 0,34 mg ? l O2. Experiment byl rozdělen do třech odchovných krmných period po 20 dnech a celkově trval 63 dní. Velikost optimální relativní denní krmné dávky (RDKD) podávané rybám v průběhu experimentálního pokusu činila u krmiva SELECT - 13EF 1,40 ? 0,29 % (průměr ? S.D.), GROWER - 12EF 1,28 ? 0,21 % a Haltáp 1,94 ? 0,06 %. V průběhu vlastního pokusu byly sledovány následující produkční parametry: individuální hmotnost, hustota obsádky nádrže, specifická rychlost růstu (SGR), krmný koeficient (FCR), koeficient retence proteinů (PER), gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient a výtěžnost. Průměrná hustota obsádky ryb v nádrži na začátku experimentu byla 53,49 ? 0,36 kg ? m-3 a na konci 168,75 ? 12,23 kg ? m-3. Průměrná individuální hmotnost ryb při zahájení pokusu byla 269,64 ? 10 g a při ukončení 642,85 ? 55 g. V průběhu testování tak došlo k průměrnému zvýšení individuální hmotnosti přibližně 2,4 krát. Výsledná mortalita za celé experimentální období byla na úrovni 1,25 %. Nejvyšší dosažená SGR byla zjištěna u skupiny krmené krmivem SELECT - 13EF (1,58 ? 0,41 % ? d-1), následovala skupina ryb krmených krmivem Haltáp (1,38 ? 0,38 % ? d-1), nejnižší hodnota byla zjištěna u skupiny krmené krmivem GROWER - 12EF (1,35 ? 0,31 % ? d-1 ). Nepříznivějších hodnot FCR bylo dosaženo při použití krmiva SELECT - 13EF (0,83 ? 0,02), následovala skupina krmená krmivem GROWER - 12EF (87 ? 0,01), nejhoršího výsledku bylo dosaženo při použití krmiva Haltáp (1,37 ? 0,13). Nejpříznivějších hodnot PER bylo dosaženo u ryb krmených krmivem SELECT - 13EF (2,89 ? 0,08), následovalo krmivo GROWER - 12EF (2,54 ? 0,04) a nejhorší výsledky byly zjištěny při užití krmiva Haltáp (1,65 ? 0,14). GSI nabýval v průměru pět krát vyšších hodnot (2,65 ? 1,34) u jikernaček než u mlíčáků (0,53 ? 0,26). Rozdílnost v dosaženém GSI v závislosti na použitém krmivu však nebyla nalezena. Fultonův koeficient vyživenosti nabýval průměrné hodnoty u jikernaček 1,09 ? 0,10 a u mlíčáků 1,06 ? 0,07. Průměrná hodnota výtěžnosti nabývala u jikernaček 39, 96 ? 1,26 % a u mlíčáků 40,46 ? 2,33 %. Nejnižší náklady na 1 kg přírůstku byly zaznamenány u krmiva Haltáp (41,33,- Kč), následovalo krmivo SELECT - 13EF (41,98,- Kč) a jako nejhorší se pak ukázalo krmivo GROWER - 12EF (44,02,- Kč). Posouzení organoleptických vlastností (konzistence, vůně, chuti a pachuti) a preferenční analýza neukázaly žádný prokazatelný vliv používaných krmiv na kvalitu získané svaloviny. Hodnotitelé (35,77 % respondentů) však za nejchutnější vzorek označili svalovinu keříčkovců krmených krmivem Coppens CATCO SELECT - 13EF.
|
|
| |
host ::
RSS.